Dost dlouho jsem na svém Bigouškovi (Suzuki DR 800 Big) nejezdil, asi 2 roky. Letos jsem si ale řekl, že na něm trochu zapracuji a začnu opět jezdit. Motorka zůstala prakticky v takovém stavu, v jakém jsem ji před dvěma lety opustil. Koupil jsem pro začátek pár nezbytností jako je nová helma (tu starou brácha někomu půjčil a ž jí nevrátil), dále nový akumulátor, olej, olejový filtr, lékárničku, obě pneumatiky atd. Osadil jsem tedy Biga novou baterií, zkontroloval jsem, zda mám dostatek benzínu pro startování a pro jistotu jsem dojel s kanystrem k čerpací stanici pro nový. Začal jsem startovat – a nic. Ani si neškytnul. Zkontroloval jsem obě dvě svíčky a byly suché. Tak tedy nějaký problém v karburátorech. Sundal jsem tedy sedlo, vyndal jsem akumulátor, demontoval jsem nádrž a pak přišly na řadu samotné karburátory. Demontáž karburátorů bych definoval jedním výstižným slovem – hrůza. Poté, co jsem sundal vaničky plovákových komor, mě čekalo nemilé překvapení: celý vnitřek byl pokrytý zelenou lepkavou hmotou. Bylo to zřejmě nějaké aditivum přidávané do benzínu a po dobu, kdy motorka stála, se benzín zřejmě nějak vypařoval z plovákových komor a neustále přitékal nový. Zapomněl jsem totiž před léty zavřít benzín. Po důkladném vyčištění mě ještě čekala peripetie nastavení hladin v plovákových komorách, ale to lze naštěstí již dělat bez demontáže karburátorů. Ještě jsem se při té příležitosti podíval také na palivové čerpadlo, které mi předtím zřejmě nefungovalo. Po jeho demontáži jsem zjistil proč: má pentagonální tvar a víčko s membránou byly vůči tělu čerpadla pootočeny. Pak jsem opět startoval a hle – Bigouš okamžitě chytnul…

Byl sice pracovní den, ale odpoledne jsem měl volno a tak jsem si řekl, že si udělám výlet na kole. Počasí bylo velmi příznivé (vzhledem k tomu, že je teprve únor), bylo pěkně teplo a trošku foukal vítr. Cesty byly suché. Chvíli jsem se rozhodoval, kam vlastně pojedu. Prakticky celé blízké okolí mám projeté, avšak na sever a na západ od Mimoně jsem už dlouho nebyl. Řekl jsem si, že vyrazím na kopec Strážný, kam jsem se už pěkných pár let nedostal. Kopec je situován na severozápad od Mimoně, za minulého režimu zde byly umístěny radary Sovětské armády. Na ty si docela dobře pamatuji, jednou jako školák prvního stupně základní školy jsem je dokonce s kamarádem navštívil. Pamatuji si, na veliké téměř neslyšně a rychle se otáčející a kývající se antény a potom nás tam přivítal úplně holohlavý voják (pak že elektromagnetické záření nemá na člověka vliv!) a pozval nás dovnitř jakési maringotky. Tam si pamatuji jenom typický pach tohoto vojenského technického zařízení a typický zelený kulatý monitor s kolem dokola se točící zelenou čárou… 

Nutně jsem si potřeboval pořídit notebook, který potřebuji kvůli svému vzdělávání, ale i k práci. Důležitým faktorem pro jeho pořízení byla i moje přirozená lenost a nutnost mobility počítače. Nechtěl jsem fungl nový přenosný počítač za poměrně málo peněz, řekl jsem si, že dám přednost nějakému repasovanému notebooku renomované značky. Pokukoval jsem tedy po nabídkách repasovaných notebooků, kde jsem hledal ten, který bude vyhovovat mým určitým požadavkům. Požadavky jsem měl následující:

Technologie Intel
Dobrá značka
Display SXGA+ (1400 x 1050 px)
Nesdílená graf. karta (NVidia ,ATI)
DVD vypalovačka (nebo alespoň Combo)
česká klávesnice
Licence systému Microsoft Windows XP nebo Vista
Záruka alespoň na odzkoušení

Téměř dva týdny před dovolenou jsem si v jednom nejmenovaném internetovém obchodě objednal stativ a k němu i kulovou hlavu. Konkrétně se jednalo o stativ Manfrotto 190XPROB a kulovou hlavu Manfrotto 488RC2. Obojí zboží bylo skladem, odeslal jsem tedy objednávku. Vzápětí mi přišel potvrzovací email, kde se psalo něco o dvou dnech k vyřízení objednávky a já jsem se už těšil na vybrané zboží. Po týdnu čekání jsem však začal být trochu nervózní, protože mi vůbec nic nepřišlo. Napsal jsem tedy email do onoho e-shopu, zda je všechno v pořádku a jestli mi stativ příjde. Žádná odpověď. Na dovolenou jsme tedy odlétali bez stativu. Po týdnu jsme se vrátili z dovolené a ještě pořád nic. Řekl jsem si, že bych tam tedy mohl zavolat. Telefonovat na jediné telefonní číslo, které měl e-shop na svých stránkách uvedeno jsem zkoušel dva dny, ale bezvýsledně. Telefon vyzváněl, ale nikdo jej nezvedal. Napsal jsem tedy emailem storno objednávky (také žádná reakce) a našel jsem si zboží v jiném internetovém obchodu. V 11:00 v úterý jsem odeslal objednávku a ve 13:55 ve středu mi zboží bylo doručeno. Takhle nějak jsem si to představoval. Jenom škoda, že jsem to neudělal už před dovolenou.